SPORTOVCI MĚSTA ROŽNOVA

Sport v Rožnově pod Radhoštěm

Ve srovnání s podobně velkými městy v ČR je množství a úroveň vybavenosti funkčních sportovišť v Rožnově vysoko nad průměrem. Jsou zde fotbalový stadion i krytá hala pro lední hokej. Letní koupaliště i krytý bazén. Areál pro golf, krytá jízdárna s kolbištěm, skokanské můstky, několik tenisových areálů, skatepark. Víceúčelová krytá hala. Tělocvična v bývalé sokolovně.  Sportovní hala SŠIEŘ, tělocvičny a hřiště u jednotlivých škol a několik fitcenter.  Okolí Rožnova je navíc ideálním prostředím pro lyžování, turistiku a cykloturistiku.

Odpověď na otázku, kdy se v Rožnově s tělovýchovou a sportem začalo, najdeme v archivu. Už před rokem 1890 byl v Rožnově provozován sport. V té době nahodilá sportovní klání se změnila v akce organizované založením Jednoty Sokola. Její stanovy byly schváleny 16. dubna 1890. Originál popisuje účel založení spolku takto:  „Účel jednoty jest povzbuzení, příležitost a návod k pravidelnému těla tužení a cvičení…“ 

Od té doby dodnes uplynulo 127 let. Během nich se událo mnohé. Ve stručnosti lze říci, že pro rozrůstající se činnost Sokola i ostatních spolků, které po roce 1890 vznikly, spolky zaznamenaly citelný úpadek v letech 1. světové války 1914-1918. Zato vznik samostatného Československa měl na rozvoj tělesné výchovy a sportu velmi příznivý vliv. Nejvýznamnější roli měla opět jednota Sokola. Vedle něj vznikla aktivní jednota československého Orla a několik dalších spolků. Spolky Sokola i Orla úspěšně rozvíjely systematiku tělesných cvičení, ale sportům se tolik nevěnovaly.  Jednotlivé sporty byly pěstovány až později v novém sportovním klubu SK Radhošť, který časem změnil název na SK Rožnov. Sport v té době zaznamenal velký rozvoj, který však byl narušen okupací a 2. světovou válkou.

Již v prvních měsících po osvobození jednotlivé spolky svoji činnost obnovily. Tělovýchova byla v poválečných letech opět sjednocena pod jednotu Sokol. Nastalo období, ve kterém byla dosažena řada sportovních úspěchů. Bohužel se začala stále více projevovat politická atmosféra té doby. Sokolu byla vytýkána jeho spojitost s politickým systémem předmnichovské republiky. Protože se Sokol nepodřizoval snaze komunistické strany direktivně řídit všechny oblasti života společnosti, byla v tomto období jeho činnost velmi omezena. Jednota Orla v březnu 1948 zanikla.

V letech 1952 a 1953 přešla organizace sportu v celé republice pod jednotlivé rezorty. V Rožnově tak v rámci podniku Tesla vznikl Spartak Rožnov a v rámci textilky MOP vznikla Jiskra Rožnov. O tři roky později došlo opět ke sjednocení tělovýchovy. Tentokrát pod ÚV ČSTV.  Ke sjednocení došlo i v Rožnově a vznikla TJ Rožnov, která řídila sportovní činnost na území našeho města až do roku 1990.

V nových demokratických podmínkách po roce 1989 se některé sporty od TJ oddělily a osamostatnily se. Další sportovní subjekty v Rožnově vznikly. Z historického pohledu byly a jsou na území Rožnova pěstovány následující sporty: atletika, badminton, biatlon, bojové sporty, cyklistika, horská kola, fotbal, florbal, házená, hokej, horolezectví, judo, karate-kobudo, kulturistika, jezdectví, lyžování alpské, lyžování severské a skoky na lyžích, plavání, softbal, sportovní gymnastika, skoky na trampolíně, stolní tenis, stolní fotbal, šachy, tenis, volejbal, turistika a sport pro všechny.

Zveřejnit všechny zasloužilé organizátory u tolika sportovních odvětví za tak dlouhou a dokázat, aby se na nikoho nezapomnělo, je nemožné, poněvadž se jedná o stovky lidí. Přesto několik jmen uvedeme. Z období prvních let Sokola to byl především jeho zakladatel Osvald Kotouček. V dalších obdobích po sobě zanechali výraznou stopu funkcionáři, organizátoři, cvičitelé a trenéři: Jan Kantorek, Rudolf Janík, Miroslav Krcha, Josef Peřich, Miroslav Jáchim, Emil Pjatkan, JUDr. Radovan Jiroušek, Alois Gerlich, Josef Jahoda, Zdeněk Solanský, Mgr. Bohuslav Maleňák, Vladimír Šimek, Vladimír Míček, Zdeněk Vaňura, Jindřich Bartoň, prof. Čestmír Pokorný, Ing. Zdeněk Holý, Dana Bambušková, Ing. Zdeněk Štěpánek, Bohumír Koryčanský, Jindřich Kozubek, Ing. Jan Křenek, Ing. Bohumil Zahradník, Mgr. Jan Pargač  a celá řada dalších.                                                                                                                

Ke sportovní činnosti neodmyslitelně patří výstavba tělovýchovných zařízení. S touto činností je po desítky let spojeno jméno Jaroslava Dvořáčka. Čtyřiadvacet let byl předsedou TJ Rožnov a na budování a údržbě tělovýchovných zařízení měl mimořádnou zásluhu. To vše však nemohlo vzniknout bez dobrovolné práce sportovců, v objemu desetitisíců brigádnických hodin.

Díky kvalitnímu sportovnímu zázemí mohla vyrůst v Rožnově řada vynikajících sportovců, kteří dosáhli skvělých výsledků. Z obrovského množství jich několik připomínáme.

Mistři sportu: bratři Zdeněk a Ondra Solanští, Mgr. Bohumil Maleňák, Božena Bébová, Mgr. Břetislav Halamíček, Anežka Bitalová, Alena Zetková.  Olympionici: Petra Juříčková, Marek Fiurášek, Zdeněk Pavlíček, Natálie Dianová.                                                                    

Z celé řady reprezentantů to byli například: Karel Kunst, Miroslav Martiňák, Ing. Josef Vala, František Jež.                          

Rožnováci  si dobře uvědomují, že přiměřená pohybová aktivita patří k základním činitelům, které ovlivňují lidské zdraví.  Proto sport v našem městě vždy měl a do budoucna zcela určitě bude mít zelenou.  

Výstava začíná 3. července a potrvá do 29. září v Galerii Na Radnici v budově MěÚ na Masarykově náměstí. Je otevřena pondělí, středa 8-17 hodin, úterý, čtvrtek a pátek 8-14 hodin.