Marianne Solivan (NY, USA) & Walter Phishbacher Trio

Marianne Solivan se stala jednou z nejstrměji stoupajících jazzových zpěvaček na newyorské jazzové scéně. Marianne si sice nepamatuje iniciační okamžik, který ji přivedl k jazzu, jemuž se dnes věnuje, ale říká: "Prostě mne to jednou samo nakoplo".  Je to ta stejná ryzost prohlášení, jež charakterizuje i její hudební styl. Neomylný swing Elly Fitzerald, odvaha Betty Carter, střídmá věcnost Carmen McCrae, to vše najdete v hlase Marianne Solivan, který trumpetista Jeremy Pelt nazývá "moderním paradigmatem, po němž všichni jazzoví zpěváci bytostně touží."  Spolupracovala mimo jiné s těmito jazzmany: Christian McBride, Gregory Hutchinson, Jeremy Pelt, Bruce Barth, Johnathan Blake, Xavier Davis, Michael Kanan, Steve Wilson, Gene Bertoncini, Roy Hargrove, Steve Lacy.

Marianne Solivan zvládá vše: od velkých jazzových festivalových pódií a zpívání s big bandy, přes hraní v tradičních newyorských jazzových klubech se svou kapelou, až po intimní recitály v luxusních manhattanských restauracích, kde je doprovázena pouze pianistou. Bez ohledu na místo a obsazení, jsou milovníci jazzové hudby vždy uchváceni jejím zvukem a stylem. Ne všichni jsou schopni formulovat, co je stejně jako výše zmíněho Jeremyho Pelta na Marianne Solivan přitahuje a fascinuje, ale jednoduše řečeno: “Jsou prostě nakopnuti”.

Marianne doprovodí význačná osobnost moderní jazzové scény, klávesista Walter Phishbacher. Tento talentovaný hudebník již devatenáct let působí v New Yorku, avšak původem je Rakušan. Hudbě se věnuje od mládí, má za sebou mimo jiné pět let studia klasického piana a čtyři roky studia jazzového piana a kompozice ve Vídni. Za svou dlouhou hudební kariéru také spolupracoval s mnoha slavnými jmény tohoto žánru, například s Lacem Deczim, Wolfgangem Muthspielem, Georgem Garzonem. V současné době vystupuje buď se svým triem, s bratrem Axelem či s kvartetem své ženy, zpěvačky Elisabeth Lohninger. Koncerty tohoto umělce, často přirovnávaného k legendám jako byli či jsou Joe Zawinul, Chick Corea a Herbie Hancock, jsou vždy neskutečným zážitkem…

Tři citace z médií: - Tak to prostě je. CD Prisones of Love (Vězeň lásky) Marianne Solivan je pravděpodobně nejlepší vokální jazzovou deskou roku 2012. Jedinečnost, exprese a sentiment  jejího zpěvu jsou extrémně vysoké. Sound
- Klasické jazzové cítění, obhajoba jazzového výrazu a tradičníchjazzových hodnot je u Marianne Solivan vysoce osobní. Ottawa Jazz Citizen
- Marianne Solivan patří mezi nejslibnější jazzové zpěvačky nového tisíciletí... má vzácnou schopnost vybrat repertoár tak, aby své publikum neunavovala obehranými klišé jazzových standardů. Každé její nové album je navýsost zajímavé.    The NYC Jazz Record

Životopis Marianne Solivan
Narodila se v newyorské čtvrti Queens, poté její rodina žila ve Venezuele a New Jersey, aby se nakonec usadila v Massachusetts, kde Marianne navštěvovala střední školu. Již zde začala zpívat, studovala soukromě klasický zpěv a objevovala se v lokálníh hudebních a divadelních produkcích. Po maturitě nastoupila na bostonskou konzervatoř se zaměřením právě na hudební divadlo. Po prvním ročníku si ale Solivan vzala volno na rozmyšlenou a tři roky vůbec nezpívala. Rozhodnutí pokračovat ve studiu zpěvu a vrátit se zpět do školy se časově shoduje s objevem vokálu, který se stal její největší inspirací: jde o hlas legendární Elly Fitzgeraldové. Sama vzpomíná: "Koupila jsem si čtyři nejpodivnější nahrávky pro jazzového nováčka: jednu z těch mnoha Elliných kompilací, záznam Dominique Eade, jedno slavné CD Niny Simone (Nina Simone Sings The Blues and At the Village Vanguard) a album Betty Carterové. Fitzgeraldová na ni ovšem udělala největší dojem: "V jejím hlase je vždy obrovská naděje, i když třeba zpívá smutné balady," dodává. Solivan sice zpívala odlehčený pop, když nastupovala na věhlasnou bostonskou Berklee College of Music, ale rychle se rozhodla, že se chce naučit vše o hudbě jménem jazz. Získala zde dvojitý titul v oboru hudební představení a hudební vzdělávání, a vyučovala zde poté I sama po dobu jednoho roku. Poté nastoupila na New England Conservatory (Konzervatoř státu Nová Anglie), kde získala vytoužený magisterský titul v oboru jazzu. Vyzbrojena dvěma prestižními tituly a impozantním talentem, se Marianne Solivan přestěhovala v roce 2007 zpět do svého rodného města a již od dva roky později  bodovala ve finále newyorské Jazzmobile Vocal Competition (pěvecké soutěže Jazzmobile). V letech 2009 a 2011 procestovala Francii jako zpěvačka v inovativní hudební inscenaci Shakespearovy hry Julius Caesar.