Cookie Consent by Free Privacy Policy Generator

archiv

Jindřich Zeithamml - Obraz dne ve dvanácti variacích difuze

levá šipkapředchozídalšípravá šipka
11. 3.30. 5.

10:00

Brillovka, velký sál

Termín prodloužen. Nově otevřeno od pondělí 11. května.

další obrázek
ilustrační obrázekilustrační obrázekilustrační obrázekilustrační obrázekilustrační obrázekilustrační obrázekilustrační obrázekilustrační obrázekilustrační obrázek

T klub – kulturní agentura ve spolupráci s městem Rožnov pod Radhoštěm a Brillovkou si vás dovolují pozvat na výstavu

Jindřich Zeithamml - Obraz dne ve dvanácti variacích difuze

Středa 11. března pondělí 11. května až sobota 30. května 2020 - Brillovka, velký sál

Soubor děl pro výstavní prostor Brillovka, jednoho z našich nejvýznamnějších sochařů a legendárního pedagoga AVU Jindřicha Zeithammla, sestává z betonových, železných a dřevěných sochařských objektů i dřevořezů na papíře. Poprvé je představen cyklus nástěnných objektů Obraz dne ve dvanácti variacích difuze.

Vernisáž proběhne ve středu 11. března v 17.30 hodin.

Úvodní slovo: Iva Mladičová
Hudební produkce: skupina Billow

Otevírací doba:

  • pondělí až pátek 10:00 - 12:00, 13:00 – 17:00
  • sobota 11:00 – 14:00

Vstupné: 20 Kč, děti a studenti do 18 let zdarma.

Hlavní partner výstavy: ON Semiconductor a Solartec
Mediální partner výstavy: TV Beskyd, Spektrum Rožnovska, Deník

video rozhovor - Artmix: Sochu ničím nenahradíš

detaily

Umělecké dílo je pro Jindřicha Zeithammla především „důležitý nástroj při budování a rozšiřování vědomí“. Společným jmenovatelem jím zprostředkovaných významů je vědomí o bytí stále živě spočívajícího v přítomnosti polarit. V současné společnosti se každodenně setkáváme se situacemi, kdy se opětovně vynořují na povrch variace z intervalu maximální otevřenosti neomezeným možnostem a zpětného korigování do mezí daných tradicí. Jako by šlo o kontinuální mnohaúrovňový proces realizace mnohačetných stavů, zviditelňování permanentní proměnné vzájemnosti symbolických principů kruhu a čtverce, tušeného a zřetelně přítomného. Duha, Metamorfóza, Fontána, Schrána, Slunce, Měsíc, Noc, Úsvit, Červené pole, Modré pole, Měsíční pole, Měsíční štít, Zimní, Jarní, Dech, Sursum corda nebo například Obraz dne ve dvanácti variacích difuze.

V teoretických reflexích sochařských a grafických prací Jindřicha Zeithammla se obvykle setkáváme s interpretacemi, jež se snaží zprostředkovat výrazovou sílu elementárního tvarosloví. Annelie Pohlen například hovoří o „spojení starého západního Mistra kanonizované perfektnosti s kvalitou ikonografie bez času a místa, která přesahuje kulturu“ (1995). Gustav Erhart zmiňuje důležitost Zeithammlovy „hluboké vnitřní kázně a zaujetí, jdoucího vždy in medias res – tedy až k oněm základním strukturám, jejichž skladebné elementy přímo podléhají neměnnému řádu Universa“ (2010). Karel Srp zdůrazňuje autorovo „přímé zachycení podstatného“, jeho schopnost „zbavit plastiky, zůstávající v neměnném sevření a jasném setrvání, vnější narativnosti a obrátit pozornost k jejich skryté duchovní dimenzi“, vnímá je jako „spojnice tohoto a transcendentálního světa“ (1991). Když čteme výpovědi samotného autora děl, nacházíme zdůraznění témat „velikosti“, „vznešenosti“, jež vypovídají o „míře a zákonu, které v sobě člověk během doby objevuje a zpřesňuje“. Umělecké dílo je pro Jindřicha Zeithammla především „důležitý nástroj při budování a rozšiřování vědomí“. Společným jmenovatelem jím zprostředkovaných významů je vědomí o bytí stále živě spočívajícího v přítomnosti polarit.

JINDŘICH ZEITHAMML (nar. 1949 v Teplicích, 1973–2004 žil v Düsseldorfu) absolvoval v letech 1976–1982 Staatliche Kunstakademie Düsseldorf (N. Kricke). V letech 1995–2016 vedl ateliér Socha II na Akademii výtvarných umění v Praze, roku 2005 byl jmenován profesorem. V 80. a 90. letech se konala v Německu, kam počátkem 70. let emigroval, řada jeho samostatných výstav, např.: Galerie Schmela, Düsseldorf, 1982, 1983, 1984, 1986; Art Cologne, Kolín nad Rýnem, 1982 (1. cena); Kunstverein, Krefeld, 1983; Kunstverein, Bonn, 1992; Galerie Feuerle, Kolín nad Rýnem, 1992; Staatsgalerie Moderner Kunst, Mnichov, 1993; nebo Kunstverein, Kassel, 1994. Roku 1985 obdržel Cenu Bernharda Hoetgera, Cenu města Bonnu a Cenu země Severního Porýní-Vestfálska. Českému publiku bylo jeho dílo představeno roku 1995 v Městské knihovně v Praze (GHMP), v ČR dále proběhly jeho samostatné výstavy, např.: Dům umění, České Budějovice, 2000; Galerie Caesar, Olomouc, 2001; Egon Schiele Art Centrum, Český Krumlov, 2002; Dialogy (s M. Immrovou), Síň pod Plečnikovým schodištěm, Pražský hrad, 2006; Úřad vlády ČR, Strakova akademie, Praha, 2010; Metafyzická plastika, Topičův salon, Praha, 2012; kostel Zvěstování Panně Marii, Litoměřice, 2014; kostel Sv. Vavřince (společně s M. Mouchou), Klatovy, 2016; Souznění, Galerie Dům, Broumov, 2016; Museum Kampa (společně s V. Boštíkem, J. Kolářem a M. Mouchou), Praha, 2016. Roku 2000 vydalo nakladatelství Arbor vitae jeho monografii. Je členem Umělecké besedy a Deutscher Künstlerbund. Je zastoupen ve veřejných a soukromých sbírkách v ČR, Německu, Francii, Švédsku, Španělsku a USA.

skupina Billow

Billow
dream pop z Veselí n/M a Prahy

Billow tvoří zpěvačka Lenka Zbořilová a kytaristé Vojtěch Veselý a Jakub Zbořil. V roce 2017 vydali své debutové album Maps, od té doby odehráli cca 50 klubových a festivalových koncertů v Česku i v zahraničí. V současnosti je můžete vidět v živé formaci s bubeníkem Erikem Netušilem (Nachttante, Superego Kid).