Rožnov pod Radhoštěm v obrazech

Malíř a grafik Josef (Jožka) Baruch se narodil ve Valašském Meziříčí. Vystudoval Odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí a Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Věnoval se malbě a grafice, především dřevorytům, které často koloroval. Převážná část námětů jeho prací vychází z Valašska, nalézal také inspiraci v díle Petra Bezruče, ilustroval bibliofilské tisky, zabýval se užitou grafikou, napsal a vydal několik vzpomínkových knih.  

Bedřich Fojtášek, rodák z Tylovic, se vyučil litografem u firmy A. Haase v Praze, kde získal praxi na tvorbě merkantilních litografií. Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, pracoval jako litograf a grafik v tiskárně bankovek Národní banky Československé. Mimo užitou grafiku tvořil také ex libris a litografie Prahy, v níž působil především. Je spoluautorem našich papírových platidel, např. státovky Protektorátu Čechy a Morava v hodnotě 10 korun.

Grafik, malíř a zakladatel Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm se narodil ve Zlíně v rodině barvíře. Vystudoval Odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí, navštívil řadu evropských zemí, Balkán i Egypt. V roce 1909 se spolu se sourozenci Aloisem a Julií usadili v Rožnově pod Radhoštěm, kde založili uměleckoprůmyslové dílny produkující především malovaný porcelán a gobelíny. Zapojil se do kulturního a společenského dění v tehdejším lázeňském městečku, inicioval založení Valašského musejního a národopisného spolku, jež se zasloužil o založení Valašského muzea v přírodě v roce 1925. 

Akademický malíř Alois Juříček se narodil v Zubří, prožil nelehké mládí, protože brzy ztratil rodiče. Velmi mladý odešel studovat do Vídně na uměleckoprůmyslovou školu, po první světové válce, kdy se vrátil jako válečný invalida, pracoval v keramické a gobelínové dílně sourozenců Jaroňkových. Věnoval se také krajinomalbě, především s tématy beskydských hor. V jeho dílech jsou téměř vždy pohledy do dálek a jako malíř dálek je také uváděn v odborné literatuře. 

Malíř, kreslíř a litograf František Kalivoda pocházel z rodiny chalupníka v obci Loučka nedaleko Valašského Meziříčí. Studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni v letech 1845-1850. Převážně v nakladatelství Eduarda Hölzla v Olomouci vycházely jeho veduty měst, hradů, zámků a krajin či vyobrazení krojů.

Moravský sochař, malíř a etnograf, rodák z Trojanovic, absolvoval studium na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni, na kamenické škole ve Znojmě a Akademii výtvarných umění v Budapešti. Po studiích se usadil ve Frenštátě, kde tvořil plastiky, busty a plakety. Náměty pro svá díla čerpal z valašských motivů. Obsáhlé je také jeho dílo malířské a grafické, věnoval se především figurálním a krajinářským tématům rodného kraje, kde v obsáhlých kompozicích zaznamenával život na Valašsku. 

Akademický malíř Jaro Kučera, rodák z Bystřice pod Hostýnem, studoval na učitelském ústavu v Příboře, Uměleckoprůmyslové škole v Praze a tkaní gobelínů v Paříži. V letech 1922-1925 vedl ve Valašském Meziříčí gobelínovou školu a následně byl jmenován ředitelem Moravské gobelínové manufaktury se sídlem ve Valašském Meziříčí. Za jeho působení vznikala, kromě intimních komorních tapisérií do interiérů městských domácností, také monumentální reprezentativní díla. Mnohé z jeho realizací byly oceněny na domácích i světových výstavách. 

Společenský organizátor a vlastivědný pracovník Miloš Kulišťák se narodil v Hážovicích v rolnické rodině. Už v mládí hrál divadlo, zajímal se o lidové tradice, zapisoval zvyky a lidovou slovesnost. Vystudoval Hospodářskou školu v Rožnově, pracoval jako hospodář ve Výzkumné travinářské stanici v Rožnově p. R. Podílel se na činnosti Muzejního spolku, byl spoluzakladatelem Valašského muzea v přírodě a blízkým spolupracovníkem Bohumíra Jaroňka. Založil soubor lidových tanců Radhošť. Napsal knihu „Veselé kúsky strýca Metúda“ a divadelní hru „Bačova dcera“, také řadu drobnějších děl a článků. Dlouhá léta spolupracoval s Ostravským rozhlasem. Významné je jeho kresební a fotografické dílo, kterým zaznamenal historickou podobu Rožnova i Valašska. 

Josef Pokorný pocházel a v podstatě celý život strávil v Rožnově pod Radhoštěm. Vyučil se bednářem, pak pracoval u Československých státních drah. Valašská krajina jej motivovala k malířské tvorbě – hlavními náměty byly staré chalupy a partie z Rožnova.

Malíř, grafik a keramik, rodák z Příbrami, byl absolventem keramické školy v Bechyni a Uměleckoprůmyslové školy v Praze. Působil v Českých Budějovicích, Praze, Rožnově pod Radhoštěm a v polské Wroclawi. V Rožnově pod Radhoštěm pracoval v ateliéru sourozenců Jaroňkových, kde vydal pohlednice „Valašská obrazárna“. V grafice používal techniku dřevořezu a linorytu, věnoval se také krajinomalbě. 

Malíř Karel Solařík, rodák z Krhové, se vyučil malbě porcelánu v dílně svého otce v Rožnově pod Radhoštěm, absolvoval pražskou AMU a v Praze se nakonec usadil. Náměty pro svou tvorbu čerpal nejen z místa svého působení, ale také ze severních Čech či Itálie a Jugoslávie. Vracel se také k rodnému Valašsku.

Malíř Miloš Šimurda prožil mládí ve Frenštátě pod Radhoštěm a ve Valašském Meziříčí. Vystudoval Vysokou školu výtvarných umění v Bratislavě a mozaikářství v italské Raveně. Svůj aktivní život prožil střídavě v Bratislavě a v ateliéru v Rožnově. Rodný kraj – valašská krajina a její obyvatelé se stali trvalou inspirací jeho tvorby – akvarelů a olejomaleb.

Malířka a grafička Marie Vořechová Vejvodová se narodila v obci Březnice u Zlína. Vystudovala Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, výtvarně studovala krajinu a kroje. Své výtvarné nadání uplatnila jako ilustrátorka a keramička.

Učitel a malíř Jan Zůbek jr. se narodil v Černé Hoře u Blanska. Vystudoval Masarykův státní koedukační učitelský ústav ve Valašském Meziříčí (1935-1939) a výtvarnou výchovu u profesorů Františka Nožičky a Josefa Fialy. K malování ho přivedlo profesní zařazení pedagoga výtvarného oboru a malování se věnoval od roku 1962 až do své smrti. Od roku 1965 byl členem Rožnovské výtvarné skupiny a po smrti jejího vedoucího Jaroslava Strakoše byl od roku 1990 jejím organizačním vedoucím.